Pronajímáte si nemovitost a původní majitel ji prodal

Jaké smlouvy uzavřené s předchozím vlastníkem zavazují nového vlastníka? Kdo je povinen nájemci vrátit kauce, která nebyla použita na úhradu nedoplatku nebo škod?

Podle občanského zákoníku v § 2221, pokud dojde ke změně vlastníka věci, práva a povinnosti z nájmu přecházejí na nového vlastníka. Tedy nájemní vztah nezaniká, ale může být později vypovězen za určitých podmínek.

Občanský zákoník v § 2221 odst. 2 specifikuje, že pokud pronajímatel převede vlastnické právo k věci, nový vlastník není vázán ujednáními o pronajímatelových povinnostech, které neupravuje zákon, pokud o těchto ujednáních nový vlastník nevěděl.

Nicméně, typické aspekty nájmu zůstávají platné i po změně pronajímatele. Nový pronajímatel přebírá všechna práva a povinnosti spojené s nájemním vztahem.

Pokud jde o atypické smlouvy nebo dohody, které nejsou běžné pro nájemní vztah, nový pronajímatel není vázán. Například dohoda o postupném započítávání nájemného nebo dohoda o úklidu bytu nájemcem by byly považovány za atypické dohody, na které nový pronajímatel není vázán.

Co se týče kauce, která je typickým prvkem nájemního vztahu, pokud je právo nájemce na její vrácení vázáno na zánik nájmu, za vrácení kauce je odpovědná osoba, která je pronajímatelem v době ukončení nájmu.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------

První dohodáři už mají nárok na dovolenou

Od 1. ledna 2024 mají lidé pracující na smlouvě o provedení práce (DPP) nebo smlouvě o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou. Aby jim na ni vznikl nárok, musejí splnit 2 základní podmínky:

- doba trvání smlouvy překročila minimálně 28 kalendářních dní

- odpracovali alespoň 80 hodin,

přičemž obě tyto podmínky musí být splněny současně. Nyní, téměř na konci března, už možná někteří "dohodáři" obě podmínky splnili, a tak pomalu přichází čas podívat se, na jak dlouhou dovolenou mají nárok. Případně, pokud se rozhodli smlouvu ukončit, kolik jim musí zaměstnavatel zaplatit za nevyčerpanou dovolenou.

Kolik hodin smíte odpracovat na DPČ a DPP

Na smlouvu o pracovní činnosti (DPČ) smíte pracovat maximálně 20 hodin týdně, a pokud překročíte příjem ve výši 4000 Kč měsíčně, zaměstnavatel za vás odvádí zdravotní a sociální pojištění. Tento typ smlouvy se používá tam, kde zaměstnavatel potřebuje někoho na pravidelnou dlouhodobou výpomoc.

Na smlouvu o provedení práce (DPP) smíte pracovat maximálně 300 hodin za rok. Nejvíce si můžete v tuto chvíli vydělat 10 000 Kč, od 1. července 2024 to bude 10 500 Kč, nad tuto částku za vás zaměstnavatel musí odvést zdravotní a sociální pojištění. Tento typ smlouvy se používá spíše pro nárazové nebo sezónní práce anebo pro pravidelnou výpomoc velmi malého rozsahu. Pokud se zaměstnavatelem uzavřete více DPP, hodiny se sčítají.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------

Jak se vypočítá dovolená

Pro výpočet nároku na dovolenou za kalendářní rok se použije následující vzorec: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Tedy (TPD) : 52 × TPD × výměra dovolené

Jinými slovy:

(Celkový počet odpracovaných hodin : 20hodinová fiktivní pracovní doba) : 52 (počet týdnů v roce) × 20 (týdenní pracovní doba) × 4 (zákonná délka dovolené)

U dohod se vychází z parametru týdenní pracovní doby, která činí 20 hodin, a to i v případě, že by vaše skutečná pracovní doba byla jiná. Pokud tedy počítáme s 20hodinovou pracovní dobou a zákonem danou 4týdenní výměrou dovolené, vznikne vám právo na 1 / 52 × 20 hodin × 4 týdny), tj. cca 1,5 hodiny dovolené. Znamená to, že za každých 20 odpracovaných hodin vám vznikne nárok na přibližně 1,5 hodiny volna.

V případě, že byste si za celou dobu vaší práce nevybrali dovolenou a třeba na konci října skončili, pak by vám zaměstnavatel musel s poslední mzdou uhradit i tuto nevyčerpanou dovolenou, která by při počtu odpracovaných 300 hodin činila 23 hodin. Jestliže je vaše odměna např. 200 Kč/hod, pak byste měli nárok na 4600 Kč.

Studenti na letní brigádě

Domluvili jste si letní výpomoc v restauraci, nebo třeba jako průvodci po hradech a zámcích? Dejme tomu, že budete pracovat 8 hodin denně v rozmezí pondělí až pátek tři týdny v červenci, v srpnu chcete vyrazit do světa.

V takovém případě vám nárok na dovolenou nevzniká.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------

Sice jste překročili požadovaný limit 80 hodin, odpracujete dokonce cca 160 hodin (8 × 5 dní v týdnu × 4 týdny), ale protože nestihnete odpracovat minimálních 28 kalendářních dní, nebude splněna druhá podmínka pro nárok na dovolenou.

Déle než v červenci jste stejně pracovat nechtěli, nebylo by ani jak si dovolenou vybrat, ale ani vám nevznikne nárok na její proplacení po skončení smlouvy.

Jiná situace by byla, kdybyste si práci protáhli například až do cca 10. srpna (bez víkendů). V tu chvíli už byste splnili obě podmínky pro nárok na dovolenou. Odpracováno byste měli 240 hodin a smlouva by překročila limit 28 kalendářních dnů. Protože už byste se neplánovali na brigádu vrátit a smlouvu byste ukončili, měli byste nárok na proplacení 18,5 hodiny. Při hodinové odměně 200 Kč byste získali k srpnové mzdě navíc 3700 Kč.

Výpočet: (240 : 20) : 52 × 20 × 4 = 18,46 hodiny

Celoroční pravidelný přivýdělek a dovolená

Abyste si mohli na smlouvu o provedení práce (DPP) přivydělávat po celý rok, při podmínce, že nesmíte překročit limit 300 hodin, vychází vaše průměrná pracovní doba cca na 5,5 hodiny týdně.

Pokud takto pracujete od začátku roku, první dovolenou si budete moct vzít za 15 týdnů, abyste dodrželi podmínku minimálních 80 hodin (budete mít odpracováno 82,5 hodiny). Což znamená přibližně v polovině dubna. Nárok vám vznikne na 6 hodin volna, tedy v jednom týdnu můžete po dohodě se zaměstnavatelem práci vynechat, a přesto ji budete mít zaplacenou.

Pokud budete pokračovat v práci tímto tempem i nadále, tedy týdně odpracujete 5,5 hodiny, počítejte s tím, že DPP vám zaměstnavatel bude muset přibližně v červnu ukončit, protože dosáhnete maximálního limitu 300 hodin ročně.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------

Opožděné placení faktur je problém pro podnikatele

Živnostníci a firmy v Česku se potýkají s problémem zpožděných plateb faktur. Nejhůře je na tom sektor logistiky a služeb. Podle Hospodářské komory je hlavním viníkem v této situaci stát.

Ročně české firmy a živnostníci stráví průměrně několik pracovních dní tím, že vyžadují platby od svých zákazníků, kteří se zpožďují s úhradou faktur. Zapomenou, oddalují, jsou nemocní nebo na dovolené.

V ČR je průměrná doba splatnosti faktur zhruba 43 dní, ale k samotné platbě dochází až ve 58. dni. Největším neplatičem je stát, což je problém, který se vyskytuje v celé Evropě.

Zpožděné platby faktur představují zejména pro malé podnikatele značný problém z hlediska toku hotovosti, například platby mezd nebo odvody veřejným institucím.

Zpožděné platby vedou podle Bruselu k jedné čtvrtině bankrotů malých a středních podniků v Evropské unii. Některé firmy dokonce kvůli těmto problémům musely zrušit smlouvy a hledat nové klienty.

Podle Hospodářské komory však striktní lhůta 30 dní navržená Bruselem není ideálním řešením.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------

Zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání zdravotně postižených

Vláda schválila návrh nařízení o zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Tento návrh zvýší maximální částku příspěvku o 1500 Kč. Dosavadní částka 14 200 Kč se od 1. dubna 2024 zvýší na 15 700 Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí věří, že to bude mít pozitivní dopad nejen na zachování stávajících pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, ale také jako motivaci pro zaměstnavatele k vytváření nových pracovních příležitostí pro tyto osoby.

Podle nových pravidel mají nárok na příspěvek zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Příspěvky pak nahrazují 75 % nákladů na mzdy nebo platy osob se zdravotním postižením.

Kromě toho zaměstnavatelé dostávají paušální částku 1000 Kč měsíčně na každou osobu se zdravotním postižením. Pokud nevyčerpají příspěvek na mzdy, mohou uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o další náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. To však nesmí přesáhnout rozdíl mezi nově zvýšenou maximální částkou 15 700 Kč a již poskytnutým příspěvkem na mzdy.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------

Vláda schválila změny minimální a zaručené mzdy

Vláda schválila novelu, která mění pravidla týkající se minimální a zaručené mzdy. Nově se bude o růstu minimální mzdy rozhodovat na základě předem stanoveného "vzorečku" navázaného na vývoj průměrné mzdy. Zároveň dojde ke snížení počtu úrovní zaručené mzdy.

Podle novely by minimální mzda měla odpovídat zhruba 45 procentům průměrné mzdy, zatímco letos tato hodnota činí 41 procent. Současně se sníží počet úrovní zaručené mzdy z osmi na čtyři.

Návrh na nová pravidla týkající se nejnižšího možného výdělku za standardní pracovní dobu předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tato novela vychází z evropské směrnice, která usiluje o sjednocení minimálních mezd ve všech zemích EU na polovinu průměrné mzdy v daném státě nebo na 60 procent mediánu mezd. Členské země by měly nová pravidla zavést nejpozději do listopadu tohoto roku.

Cílem je zajistit transparentní a předvídatelný růst minimální mzdy a eliminovat potřebu každoročních vyjednávání.

Ministerstvo původně připravilo dvě varianty. První varianta odpovídala 45 procentům průměrné mzdy a zachovávala část zaručených mezd. Druhá varianta počítala s 50 procenty průměrné mzdy, ale zcela rušila zaručené mzdy.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------



Po připomínkovém řízení úřad poslal na vládu první variantu, což vyhovělo požadavkům zaměstnaneckých svazů. Ty poukazovaly na neúměrné finanční zatížení zaměstnavatelů v případě, že by minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy.

Podle parametrů letošního roku by zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě o jeden procentní bod znamenalo, že zaměstnavatelé by vyplatili o 2,6 miliardy korun více na mzdy a stát by získal o 95 milionů korun více na sociálních a zdravotních odvodech.

Odborářské svazy prosazovaly vyšší sazbu a zachování zaručených mezd.

Novela nyní míří do Parlamentu a její účinnost je plánována na 1. července 2024.

Rozdělení profesí do jednotlivých skupin a vyhlášení nejnižších úrovní zaručené mzdy bude ministerstvem práce a sociálních věcí provedeno do 30. září pro následující kalendářní rok.

-----------------------------------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mailTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-----------------------------------------------------------------------------