Jak řešit pozdní příchody do práce

Dochvilnost patří mezi základní pracovní návyky, které zaměstnavatelé očekávají od svých zaměstnanců. Opakované pozdní příchody do zaměstnání však nejsou jen drobným prohřeškem, ale mohou mít i závažnější důsledky. Podle zákoníku práce totiž může zaměstnavatel při opakovaném porušování pracovní kázně přistoupit k různým sankcím, včetně výpovědi.

-------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-------------------------------------------------

Upozornění a domluva
V případě ojedinělého pozdního příchodu bývá postup zaměstnavatele zpravidla mírný. Může jít o ústní upozornění zaměstnance, případně písemné napomenutí. Zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost dodržovat pracovní dobu, ale zároveň umožňuje zaměstnavateli zohlednit závažnost i četnost porušení.

Zaměstnavatel by měl každé porušení pracovní kázně dokumentovat, a to zejména pokud se jedná o opakované případy. Bez toho je pozdější uplatnění sankcí složité.

Mzda krácená za neodpracovanou dobu
Jedním z přímých důsledků pozdních příchodů je krácení mzdy. Zaměstnanec má nárok pouze na mzdu za skutečně odpracovanou dobu. Pokud tedy pracovník dorazí pozdě, zaměstnavatel je oprávněn neproplatit dobu, kdy nebyl přítomen na pracovišti, případně ji odečíst z docházky.

V případě pracovních pozic s pevně stanovenou pracovní dobou může být důsledkem i ztráta bonusů či jiných výkonových odměn, pokud jsou navázány na docházku.

Opakované porušení povinností: i výpověď
V případě, že se pozdní příchody opakují a zaměstnanec byl již opakovaně upozorněn, může zaměstnavatel považovat takové chování za porušení pracovní kázně. Pokud dojde k závažnému nebo opakovanému porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru, může zaměstnavatel přistoupit i k výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

Komunikace a flexibilita
Řada zaměstnavatelů v současnosti přistupuje k pracovní době flexibilněji – umožňují např. klouzavou pracovní dobu nebo práci z domova. To může napomoci eliminovat problémy s docházkou. V případech, kdy je zpoždění způsobeno objektivními důvody (např. dopravní kalamita), je klíčová včasná a otevřená komunikace se zaměstnavatelem.

Pozdní příchody do práce nejsou zanedbatelnou záležitostí. Nejde pouze o neproplacenou část pracovní doby, ale i o projev nespolehlivosti, který může zaměstnavatele vést k vážnějším krokům. Klíčem k řešení je nejen dochvilnost, ale i schopnost zaměstnance situaci vysvětlit a případně hledat společné řešení s vedením.

Pohotovostní péči čekají změny

Zdravotnický systém v České republice se připravuje na zásadní změnu v oblasti lékařské pohotovostní péče. Novela zákona o zdravotních službách, kterou minulý týden schválil Senát a nyní čeká na podpis prezidenta, přenáší odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny. Změna má vstoupit v platnost v příštím roce.

-------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-------------------------------------------------

Nová legislativa předpokládá, že pohotovostní služby pro dospělé budou zajišťovány v nemocnicích s urgentními příjmy, zatímco péče o děti připadne poskytovatelům akutní lůžkové pediatrie. Ministerstvo zdravotnictví získá pravomoc vydat vyhlášku, která stanoví požadavky na vybavení a personální zajištění těchto zařízení, včetně minimálního časového rozsahu jejich provozu.

Cílem změny je optimalizace sítě pohotovostních služeb a efektivnější využití zdravotnických kapacit. V praxi to může znamenat zánik části dosavadních pohotovostních míst, zejména těch s nízkým vytížením. Podle dostupných údajů v současnosti chybí pohotovosti přibližně u 12 z celkem 90 urgentních příjmů v nemocnicích. Celkem je v České republice přes 120 pohotovostních míst, jejichž rozmístění se v jednotlivých regionech značně liší.

Novela vyvolala kritiku zejména ze strany krajských samospráv a České lékařské komory. Obavy se týkají zejména dostupnosti péče pro občany v menších obcích a rizika přetížení nemocničních pohotovostních služeb či zdravotnické záchranné služby. Česká lékařská komora ve svém stanovisku upozornila, že zrušení povinnosti krajů zajistit pohotovostní služby může vést k omezení dostupnosti neodkladné péče, což by mohlo zvýšit tlak na již vytížené nemocnice.

Ministerstvo zdravotnictví však trvá na tom, že novela neznamená automatické rušení pohotovostí, ale pouze změnu subjektu odpovědného za jejich zajištění. Podle ministra zdravotnictví mají zdravotní pojišťovny k dispozici efektivní finanční nástroje, kterými mohou motivovat lékaře ke službám, a současně zajistit adekvátní rozsah a dostupnost pohotovostní péče.

Odborníci změnu vnímají jako krok správným směrem. Pohotovost bez zázemí laboratorních a zobrazovacích metod, jako je RTG, CT nebo ultrazvuk, dnes postrádá medicínský smysl.

Zda skutečně dojde k rušení některých pohotovostních míst, ukáže až praktické naplňování nové legislativy. V některých regionech může dojít i ke zřízení nových pohotovostí, pokud současná síť nedokáže pokrýt poptávku obyvatel. Přechod odpovědnosti na zdravotní pojišťovny by však měl přinést větší efektivitu a lepší cílení zdravotní péče tam, kde je skutečně potřeba.

Rozvodová novela přináší zásadní změny

Od ledna příštího roku vstoupí v platnost novela zákona o rodině, která přináší významné změny v procesu rozvodů a v úpravě péče o děti. Cílem změn je zefektivnit soudní řízení, snížit konflikty mezi rodiči a více akcentovat nejlepší zájem dítěte. Kritici však upozorňují na možná rizika, zejména v souvislosti s novým způsobem vymáhání výživného.

-------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-------------------------------------------------

Rozvody bez zkoumání viny a rychlejší řízení
Nová právní úprava ruší povinnost soudu zkoumat důvody rozpadu manželství. Rozvodové řízení se sloučí s řízením o péči o dítě, což by mělo celý proces zjednodušit a zrychlit. Rodiče navíc nově ponesou zákonnou odpovědnost za výchovu bez použití tělesných trestů.

Jednou z nejvýraznějších změn je odstranění pojmů jako střídavá, výlučná či společná péče z rozhodovací praxe soudů. Tyto pojmy prý často komplikovaly dohodu mezi rodiči a vyvolávaly zbytečné spory. Změna terminologie má pomoci snížit napětí a usnadnit dohodu.

Rizika při vymáhání výživného a ochrana malých dětí
Diskuzi vyvolala zejména nová možnost postoupení pohledávky na výživném třetí straně, například neziskové organizaci. Kritici, včetně některých senátorů, se obávají zneužití tohoto nástroje a vzniku obchodu s dluhy. Matky by mohly být finančně motivovány postoupit své pohledávky, přičemž část výživného může končit u soukromých subjektů.

Novela byla koncipována tak, aby spekulace s pohledávkami nebyly výhodné. Institut zálohovaného výživného, financovaný státem, zůstává zachován.

Další kritiku vyvolala změna v předběžných opatřeních. Nově budou nahrazena tzv. prozatímním rozhodnutím, proti kterému nebude možné se odvolat. Podle některých odborníků a senátorů to může znamenat omezení práv rodičů. Zastánci novely však argumentují, že odvolání dosud často prodlužovala spory a byla zneužívána k omezování kontaktu dítěte s druhým rodičem.

Opatrovnická praxe se mění, důraz je na spolupráci
Zásadní roli mají nově hrát soudci, kteří budou vedeni k dialogu s rodiči a k hledání dohod. Mají mít možnost doporučit odbornou pomoc, konzultace nebo rodinnou terapii a sledovat vývoj situace v čase. Je důležité, aby o rodinné situaci rozhodoval soudce, který ji zná, nikoli náhodně přidělený soudce ve službě.

Převládá péče matek
Podle dostupných údajů z roku 2021 bylo dítě svěřeno výhradně do péče matky ve více než 14 000 případech, do péče otce ve zhruba 1 350 případech. Střídavá či společná péče byla soudem nařízena přibližně ve 3 500 případech.

Novela zákona tak představuje snahu o modernizaci rodinného práva a přiblížení se modelům, které kladou důraz na spolupráci rodičů a stabilitu pro dítě. Úspěch změn ale bude záviset nejen na textech zákonů, ale především na jejich každodenním uplatňování v praxi.

Daňové příjmy státu vzrostly o 8%

Státní rozpočet České republiky zaznamenal v prvním pololetí letošního roku výrazný nárůst daňových příjmů. Podle údajů Ministerstva financí dosáhl celkový výběr daní 750,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o osm procent. Nejvýrazněji vzrostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, největší podíl však tradičně tvořila daň z přidané hodnoty DPH.

-------------------------------------------------

Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

-------------------------------------------------

Daň z příjmu fyzických osob vynesla státu 135,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 12,3 procenta. Ministerstvo financí uvedlo, že za růstem stojí především zvyšování mezd a omezení daňových slev v rámci konsolidačního balíčku.

Na dani z příjmu právnických osob např. společnosti sro, a.s., stát inkasoval 172,9 miliardy korun, tedy o 8,8 procenta více než ve stejném období loňského roku. Mimořádný výnos přinesla také daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax), ze které stát obdržel 21,7 miliardy korun. Oproti loňsku se výnos této daně zvýšil o 19,3 procenta.

Hlavním daňovým příjmem zůstává DPH, jejíž výběr dosáhl 291,9 miliardy korun. To představuje meziroční nárůst o 5,8 procenta. Stejným tempem rostlo i inkaso spotřebních a energetických daní, které přinesly 83,2 miliardy korun.

Na dani z nemovitostí, která patří výhradně obcím, stát vybral 16 miliard korun, tedy o dvě procenta více než v loňském roce. Zvýšení příjmů je výsledkem individuálních úprav místních koeficientů jednotlivými obcemi, neboť celostátní koeficient zůstal nezměněn.

Příjmy státního rozpočtu z daní (bez započtení pojistného na sociální zabezpečení) činily za prvních šest měsíců letošního roku 520,1 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 9,9 procenta. Schodek rozpočtu ke konci června dosáhl 152,4 miliardy korun, což představuje meziroční zlepšení o 26,2 miliardy. Jedná se o nejnižší pololetní deficit od začátku pandemie covidu-19, a zároveň šestý nejvyšší za dobu existence samostatné České republiky.

Daňové příjmy se v některých případech dělí mezi stát, kraje a obce. Například z výnosu DPH, daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob letos připadá 9,45 % krajům a 24,16 % obcím. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce navíc nárok na dalších 1,5 % z výběru. Daň z nemovitosti nadále zůstává stoprocentním příjmem obcí.