Samorozvrhování pracovní doby zaměstnanci
Od ledna 2025 bude možné, aby si zaměstnanci sami rozvrhovali pracovní dobu nejen při práci z domova, ale i přímo na pracovišti. Tato novinka v zákoníku práce ale nebude dostupná pro všechny.
Novela zákoníku práce, která byla schválena nedávno a zveřejněna koncem července, zavádí možnost, aby si zaměstnanci sami určili pracovní dobu i na pracovišti zaměstnavatele. Dosud to bylo možné pouze v případě práce na dálku, například při práci z domova. Nové ustanovení o samorozvrhování pracovní doby začne platit od ledna 2025.
Cílem této úpravy je umožnit zaměstnancům lépe sladit pracovní a soukromý život, například tak, že si rozvrhnou pracovní dobu podle svých potřeb. Zaměstnanec by tak mohl strávit část pracovní doby na pracovišti, poté se postarat o rodinu a zbytek práce dokončit později nebo z domova.
Nicméně, aby mohl zaměstnanec tuto možnost využít, musí s tím souhlasit zaměstnavatel. Tento požadavek může významně omezit počet zaměstnanců, kteří budou moci novinku využít. Samorozvrhování pracovní doby nebude možné pro všechny pracovní pozice a bude záležet na důvěře mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
-----------------------------------------------------------------------------
Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
-----------------------------------------------------------------------------
Samorozvrhování pracovní doby by se mohlo nejčastěji uplatnit v administrativních profesích, kde je větší flexibilita. Naopak ve výrobních provozech, kde jsou směny plánovány dopředu, bude tato možnost využívána jen výjimečně.
I když samorozvrhování přináší výhody, má také své nedostatky. Například zákoník práce stanovuje povinnost evidovat a platit příplatky za práci v noci nebo o víkendu, což může zaměstnavatele odradit od povolení samorozvrhování pracovní doby. To může negativně ovlivnit zejména rodiče s dětmi, kteří by rádi pracovali v těchto časech.
Dohoda o samorozvrhování pracovní doby nemá v zákoníku práce přesně stanovené náležitosti, proto je důležité předem zvážit, jak bude tato možnost využívána. Mělo by být jasně stanoveno, jak dlouhá může být směna, kdy mají zaměstnanci nárok na přestávky a odpočinek.
Dohodu o rozvržení pracovní doby bude možné vypovědět s patnáctidenní výpovědní lhůtou, po které bude pracovní dobu opět rozvrhovat zaměstnavatel.