Insolvence pro firmy
Pokud se rozhodnete podat insolvenční návrh na firmu jen z pomsty nebo bez řádného odůvodnění, můžete být povinni uhradit škodu. Za škodu způsobenou nepravdivým, šikanózním nebo nesprávným insolvenčním návrhem odpovídá jeho navrhovatel. Kdy musí údajného dlužníka odškodnit?
Insolvenční návrh může firmu připravit o zakázky, poškodit její reputaci a dobré jméno. Někoho by mohlo napadnout, že je to způsob, jak se pomstít konkurenci nebo firmě, se kterou měl neshody.
Poplatky ne vždy odradí naštvaného navrhovatele
Podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona musí navrhovatel při podání insolvenčního návrhu na právnickou osobu, která je podnikatelem, složit zálohu ve výši 50 000 Kč. U právnických osob, které nejsou podnikateli, nebo fyzických osob je tato záloha pouze 10 000 Kč.
Zaměstnanci nebo bývalí zaměstnanci dlužníka, jejichž pohledávka spočívá v pracovněprávních nárocích, a spotřebitelé, jejichž pohledávka vyplývá ze spotřebitelské smlouvy, zálohu neplatí. Tuto výjimku mohou využít pracovníci insolventního zaměstnavatele, kteří chtějí iniciovat náhradní výplatu dlužných mezd úřadem práce podle zákona č. 118/2000 Sb.
-----------------------------------------------------------------------------
Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
-----------------------------------------------------------------------------
Odpovědnost za nedůvodný insolvenční návrh
Podle § 147 insolvenčního zákona odpovídá navrhovatel za škodu nebo jinou újmu, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, pokud bylo řízení zastaveno nebo návrh odmítnut vinou navrhovatele. Pokud insolvenční soud rozhodne o zastavení řízení nebo odmítnutí návrhu, má osoba, která byla insolvenčním řízením poškozena, právo na náhradu škody.
Navrhovatel může být odpovědný za škodu nejen při zlovolném jednání, ale i při špatně formulovaném nebo neopodstatněném návrhu.
Jak postupovat při uplatnění nároku na odškodnění
Pokud dlužník obdrží rozhodnutí o ukončení insolvenčního řízení, musí podat žalobu na odškodnění do 6 měsíců od doručení rozhodnutí. Pokud žalobu nepodá včas, právo na náhradu škody zaniká.
Principy odpovědnosti navrhovatele
Odpovědnost navrhovatele za škodu podle § 147 insolvenčního zákona je založena na pravomocném rozhodnutí soudu o zastavení řízení, odmítnutí nebo zamítnutí návrhu. Pokud byl insolvenční návrh podán a následně zamítnut, odpovídá navrhovatel za škodu způsobenou řízením.
-----------------------------------------------------------------------------
Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
-----------------------------------------------------------------------------
Tresty za nedoložení podkladů nebo zfalšované doklady
Dlužník má právo na náhradu škody vůči navrhovateli, jehož insolvenční návrh byl zamítnut pro nedoložení splatné pohledávky. Navrhovatel se může zprostit odpovědnosti, pokud prokáže, že pohledávka existovala po právu.
Jak je to se zaviněním navrhovatele
Insolvenční navrhovatel se předpokládá jako zavinivší zastavení řízení, odmítnutí nebo zamítnutí návrhu. Pokud navrhovatel věděl nebo musel vědět, že dlužník je schopen uhradit pohledávky, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu. Pokud insolvenční soud zamítne návrh, protože dlužník splnil své závazky, odpovědnost navrhovatele zůstává.
Odpovědnost navrhovatele za škodu
Navrhovatel musí být schopen rozeznat platební schopnost dlužníka. Pokud věděl nebo musel vědět, že dlužník je schopen uhradit všechny splatné dluhy, odpovídá za škodu způsobenou řízením.
-----------------------------------------------------------------------------
Pro více informací volejte na tel.: 602 657 667
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
-----------------------------------------------------------------------------
V případě, že dlužník prokáže, že nebyl v úpadku, musí navrhovatel prokázat, že nevěděl, že dlužník má dostatek majetku k úhradě dluhů. Tento princip potvrdil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 31. 10. 2023 (spis. zn. 29 Cdo 2501/2021).